Dosiaľ sme brali divadlo ako skvelý spôsob zábavy, ale od tejto hry sme zrazu pocítili, že sa stane naším životom a niekomu aj prácou, ktorú bude milovať. Prvá zásadná hra divadla GUnaGU.

Preintelektualizovaná spoločnosť, v ktorej sa obyvatelia venujú umeniu, kultúre a krásnu a kde jedia len disidenti… Opäť o komunikačných bariérach. Slovo ako nositeľ významu je tu základný stavebný prvok divadelnej výpovede. Všetko ostatné… slúži predovšetkým na zdôraznenie zmyslu (nezmyslu) slova, reči…
Staňa Chrobáková, Meridian, 25. 3. 93

GUnaGU dozrelo, ma právo sa zblázniť.
Miroslava Michaliková, Smena, 28. 5. 91

Soubor GUnaGU z Bratislavy predvedl netušené dílce krásy ve formě sci – fi kabaretu, s pečlivou a jemnou výchovou ke všem něžným odstínům literární parodie a persifláže. To by ovšem nebylo nic zvláštního, kdyby ta vonnegutovská atmosféra nebyla zasažena oblačným a svítivým tajemstvím, plným prachových zákmitů krás tak zvláštně čeřených, tak prostých a lidsky vřelých, že matně oslňovala nenuceným, veselým tlakem té unikavé a přízračně scénické kompozice, která se stala – zdá se – vrcholem přehlídky.
J. A. Pitinsky, Brněnský večerník, 5.12.91

Hlt nepokladám za najšťastnejší.
Nina Jassingerová

Na rozdíl od populárního a dnes již bohužel poněkud zprofanovaného klasika české patafyziky Járy Cimrmana, bylo GUnaGU absurdnější a útočnější, navíc neokoukané, takže hlavně zpočátku nebylo jasné, co že to ti podivně se chovající lide na jevišti na nás vlastně skoušejí.
Vladimir Mikulka, Metropolitan

Ťažko opísať pôžitok, ktorý som mala z predstavenia Hlt.
Olga Panovova, Loutkar 8/92

Text hry bol publikovaný v zborníku Slovenska dráma 2 (1989 – 92).